|
|
Proces s K. H. Frankem před mimořádným lidovým soudem
Vozdek, Jakub ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se podrobně zabýval historickým procesem s válečným zločincem Karlem Hermannem Frankem. Mužem, který řadu let ovlivňoval praktické dění v českých zemích. Práci jsem rozčlenil na deset kapitol. V první kapitole se věnuji osobnosti K. H. Franka. Snažil jsem se stručně vylíčit veškeré životní milníky muže, který byl za své zločiny proti československému státu odsouzen k spravedlivému trestu smrti. V druhé a třetí kapitole představuji dva muže, kteří sehráli velmi důležitou roli v procesu a při vydání K. H. Franka k potrestání československé spravedlnosti, Kamilla Reslera a Bohuslava Ečera. V dalších kapitolách se plně věnuji procesu samotnému, od zahájení, přes každodenní průběh přelíčení až po vynesení rozsudku. V závěru shrnuji poznatky z procesu a odpovídám na otázku o objektivitě řízení proti obžalovanému.
|
|
|
Postoj a role Chorvatska ve věci stíhání a vydávání válečných zločinců Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii - případová studie Ante Gotovina
Ortmann, Matyáš ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá výzkumem vývoje spolupráce chorvatských vlád s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii ve věci stíhání a vydávání válečných zločinců z dob probíhaní jugoslávských válek v 90. letech 20. století s přihlédnutím k osobě chorvatského generála Ante Gotoviny. Práce si klade za cíl analyzovat na základě příslušných dokumentů, jak se právě tato spolupráce dařila či nedařila naplňovat. Stíhání válečných zločinců tvořilo stěžejní součást zahraniční politiky zemí bývalé Jugoslávie po dlouhá léta. V případě Chorvatska, to byl dokonce jeden z hlavních aspektů, který bránil zemi v začlenění se do západních struktur, jakož je Evropská Unie a Severoatlantická aliance. Na počátku 90. let s k moci dostal autoritativní prezident Franjo Tuđman, který tak určoval směřování Chorvatska až do své smrti na konci roku 1999. Toto období bylo pro Chorvatsko v rámci zahraniční politiky velice prázdné. Jako úspěch by se dalo označit snad jen přistoupení Chorvatska do Rady Evropy v listopadu 1996. Již s nástupem Račanovy vlády v roce 2000 došlo ke zlepšení fungování vzájemné spolupráce Chorvatska s Tribunálem, ale Tribunál to nadále shledával nedostatečným. Po nástupu nové vlády jedné strany Chorvatského demokratického společenství v čele s předsedou vlády Ivo Sanaderem, došlo k...
|
|
|
Masakry v Lidicích a Klakovské dolině - srovnání mediální reprezentace a historické reflexe
Jaroš, Martin ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Bakalářská práce analyzuje skrze diskurzivně-historický přístup a další sociologické koncepty přítomnost tendenčnosti či instrumentalizace v dobovém tisku a vývoj společenské diskuze k tématu vypálení obce Lidice a osad Kľak a Ostrý Gruň; konkrétně sleduje míru informovanosti a mediální obsahy vybraných periodik od doby protektorátu Čech a Moravy, přechodného období existence Slovenského štátu, přes 40 let komunistické éry, po obnovená či nově vzniklá periodika listopadu 1989, až do současnosti, tj. roku 2017, a to až na výjimky po dekádách, vždy v den výročí události. Práce se snaží potvrdit hypotézu, že citlivé historické události bývají vykládány tendenčně, poplatně aktuálnímu režimu, a to skrze (v tomto případě) tištěná média; ať už vládní, opoziční, nebo i ta, která se snaží se o (politickou) nestrannost a nezaujatost.
|
|
|
Proces s K. H. Frankem před mimořádným lidovým soudem
Vozdek, Jakub ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se podrobně zabýval historickým procesem s válečným zločincem Karlem Hermannem Frankem. Mužem, který řadu let ovlivňoval praktické dění v českých zemích. Práci jsem rozčlenil na deset kapitol. V první kapitole se věnuji osobnosti K. H. Franka. Snažil jsem se stručně vylíčit veškeré životní milníky muže, který byl za své zločiny proti československému státu odsouzen k spravedlivému trestu smrti. V druhé a třetí kapitole představuji dva muže, kteří sehráli velmi důležitou roli v procesu a při vydání K. H. Franka k potrestání československé spravedlnosti, Kamilla Reslera a Bohuslava Ečera. V dalších kapitolách se plně věnuji procesu samotnému, od zahájení, přes každodenní průběh přelíčení až po vynesení rozsudku. V závěru shrnuji poznatky z procesu a odpovídám na otázku o objektivitě řízení proti obžalovanému.
|
|
|
Smrt Muammara Kaddáfího a její mezinárodněprávní a politické okolnosti
Vokálek, Martin ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Hlavsová, Aneta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá událostmi, které předcházely smrti Muammara Kaddáfího, a především zkoumá, zda byly následné reakce jednotlivých aktéru v souladu s mezinárodním právem. V teoretické části práce se autor zabývá podstatou válečného zločinu v mezinárodním právu a jeho definicí z pohledu hlavních aktérů na poli mezinárodního práva, jakými jsou OSN nebo Mezinárodní trestní soud. Následně autor v empirické části popisuje a analyzuje hlavní okolnosti, za kterých zemřel dlouholetý vůdce Libye Muammar Kaddáfí, a snaží se na základě předchozího zkoumání odpovědět na otázku, zda se dá tento případ označit za válečný zločin, za který by měly padnout tresty. Ve třetí části práce je zkoumán způsob, jakým se k této události postavili hlavní aktéři, kteří ji ovlivnili, ať už přímo v rámci vojenské intervence během války v Libyi či podporou nebo naopak sankcemi proti režimu Muammara Kaddáfího. Důležitá je i následná analýza toho, jakým způsobem o zkoumané události informovala média.
|
host ::
RSS.